ADAPTIVE REUSE FOR NEW SOCIAL AND MUNICIPAL FUNCTIONS AS AN ACCEPTABLE APPROACH FOR CONSERVATION OF INDUSTRIAL HERITAGE ARCHITECTURE IN THE CZECH REPUBLIC
DOI:
https://doi.org/10.14311/CEJ.2015.01.0001Keywords:
conservation; adaptive reuse; industrial heritage; social function; municipal function; new use; effective use.Abstract
The present paper deals with a problem of conservation and adaptive reuse of industrial heritage architecture. The relevance and topicality of the problem of adaptive reuse of industrial heritage architecture for new social and municipal functions as the conservation concept are defined. New insights on the typology of industrial architecture are reviewed (e. g. global changes in all European industry, new concepts and technologies in manufacturing, new features of industrial architecture and their construction and typology, first results of industrialization and changes in the typology of industrial architecture in post-industrial period). General goals and tasks of conservation in context of adaptive reuse of industrial heritage architecture are defined (e. g. historical, architectural and artistic, technical). Adaptive reuse as an acceptable approach for conservation and new use is proposed and reviewed. Moreover, the logical model of adaptive reuse of industrial heritage architecture as an acceptable approach for new use has been developed. Consequently, three general methods for the conservation of industrial heritage architecture by the adaptive reuse approach are developed: historical, architectural and artistic, technical. Relevant functional methods' concepts (social concepts) are defined and classified. General beneficial effect of the adaptive reuse approach is given. On the basis of analysis results of experience in adaptive reuse of industrial architecture with new social functions general conclusions are developed.
Downloads
References
MOROZOVA, E.B. Arhitektura promyshlennyh ob'ektov: proshloe, nastojashhee i budushhee. Minsk: UP Tehnoprint, 2003. 316 s. ISBN: 985-464-349-2.
MASLOV, N. V. Gradostroitel'naja jekologija. Moskva: Vysokaja shkola, 2003. 284 s. ISBN: 5-06-004643-5.
JARGINA, Z. N., Jestetika goroda. Moskva: Strojizdat, 1991. 366 s. ISBN: 557-1-486-58753-3.
SEMENOVA, I. V. Promyshlennaja jekologija. Moskva: Akademija, 2009. 528 s. ISBN: 978-5-7695-4903-8
FETISOV, O., ALTUKHOVA, A. Problém konverzí průmyslových areálů v urbanistické struktuře na různých úrovních (na příkladu dolu Gorkého ve městě Doněck). In: Člověk, stavba a územní plánování 7. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2013, s. 312—320. ISBN: 978-80-01-05225-9.
ZEMÁNKOVÁ, H. Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2003. — 157 s. ISBN: 80-214-2365-X.
FRAGNER, B. Industriální stopy : architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-2005 : Karlínská studia, Praha, září—říjen 2005 = Vestiges of industry : architectural conversion of industrial heritage in the Czech Republic / [texty naps.. — V Praze : Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT, [2005]. — 167 s. : il. (část. barev.). ISBN: 802395440-7.
DVOŘÁKOVÁ, E., Fragner, B., Šenberger, T. and Frič, P. Industriál - Paměť - Východiska. 1. vyd. Praha: Titanic, 2007. 243 s. : il. (převážně barev.). ISBN: 978-80-86652-33-7.
DVOŘÁKOVÁ, E. Nové využití technického a průmyslového dědictví. In: Zprávy památkové péče 2013/73, číslo: 3, Praha: Národní památkový ústav, 2013. s. 171-178. ISSN: 1210-5538.
BERAN, L. [Lukáš]. Průmyslové dědictví : [sborník příspěvků z mezinárodního bienále Industriální stopy] = Industrial heritage : [conference proceedings from the international biennial "Vestiges of Industry" / autoři příspěvků Lukáš Beran ... et al.]. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT, 2008, 335 s. : il. ISBN: 978-80-01-04067-6.
PURŠ, Jaroslav. Průmyslová Revoluce: Vývoj Pojmu a Koncepce. Vyd. 1. Praha: Academia, 1973. 733 s., [24] l. obr. příl. : il.
PURŠ, Jaroslav. Průmyslová Revoluce V českých Zemích. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1960. 164 s., [32] s. obr. příl. : il., fotografie.
URLICH, P., ŠEVČÍK, O. and ŠKRANC, P. Dějiny 19. a 20. Století: Architektura - Umění - Filosofie - Věda a Technika. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 1997. 127 s. ISBN: 80-01-01705-2.
KIM, N. N. Promyšlennaja Architektura. 1. izd. Moskva: Strojizdat, 1979. 175 s.
HLAVÁČEK, Emil. Architektura Pohybu a Proměn: Minulost a Přítomnost Průmyslové Architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1985. 167 s. : il.
ŠENBERGER, T. Skelety industriálních budov. In: Zprávy památkové péče 2013/73, číslo: 3, Praha: Národní památkový ústav, 2013. s. 214—217. ISSN: 1210-5538.
MATĚJ, Miloš. Chceme, nebo nechceme technické a průmyslové památky. In: Zprávy památkové péče 2013/73, číslo: 3, Praha: Národní památkový ústav, 2013. s. 179—186. ISSN: 1210-5538.
MOROZOVA, E.B. Arhitektura promyshlennyh ob'ektov: proshloe, nastojashhee i budushhee. Minsk: UP Tehnoprint, 2003. 316 s. ISBN: 985-464-349-2.
DVOŘÁKOVÁ, Eva. Technické a průmyslové dědictví v průběhu padesáti let. Jak se měnil pohled na tuto oblast památkové péče v druhé polovině 20. století. In: Zprávy památkové péče 2008/68, číslo: 5, Praha: Národní památkový ústav, 2013. s. 420—422. ISSN: 1210-5538.
Downloads
Published
Issue
Section
License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License.
Authors who publish with this journal agree to the following terms:
- Authors retain copyright and grant the journal right of first publication with the work simultaneously licensed under a Creative Commons Attribution License that allows others to share the work with an acknowledgement of the work's authorship and initial publication in this journal.
- Authors are able to enter into separate, additional contractual arrangements for the non-exclusive distribution of the journal's published version of the work (e.g., post it to an institutional repository or publish it in a book), with an acknowledgement of its initial publication in this journal.
- Authors are permitted and encouraged to post their work online (e.g., in institutional repositories or on their website) prior to and during the submission process, as it can lead to productive exchanges, as well as earlier and greater citation of published work (See The Effect of Open Access).
